Byl ve své době největší filmovou hvězdou. V ateliérech byl ve svém živlu, neuznával autoritu režiséra, sám si říkal po každém záběru „stop“ a libovolně improvizoval. Jediný, kdo Buriana dokázal trochu zkrotit, byl přítel a režisér Martin Frič. Za každou roli dostával honorář přesahující sto tisíc korun, zatímco velké filmové dámské hvězdy (Lída Bárová, Adina Mandlová, Nataša Gollová či Věra Ferbasová) dostávaly za film pouze deset tisíc.
Nejlepší Burianova pětka
Komik v letech 1923–1956 účinkoval ve 4 němých a 36 zvukových filmech, většinou to byly komedie, mnoho z nich se řadí do zlatého fondu české kinematografie.
Které jsou ty nejoblíbenější?
U pokladny stál (1939) ................88 %
Ducháček to zařídí (1938) ............86 %
Přednosta stanice (1941) .............86 %
Anton Špelec ostrostřelec (1932) ...82 %
Když Burian prášil (1940) ............81 %
Louis de Funès
Jeho nevšední komický talent byl v podstatě objeven
až v jeho padesáti letech. Role ve filmu ČETNÍK
ZE SAINT TROPEZ znamenala průlom, otevřela cestu jedné z nejznámějších
francouzských filmových sérií, udělala z něj na přelomu šedesátých a
sedmdesátých let jednoho z nejoblíbenějších francouzských komiků.
Pak už následovaly všechny filmy, které se staly klasikou.
Další série FANTOMAS, GRAND RESTAURANT PANA SEPTIMA, PITI PITI PA či KŘIDÝLKO NEBO STEHÝNKO, kterým se úspěšně vrátil po dvou infarktech
opět na filmové plátno.
Největších kasovních úspěchů dosáhl s režisérem Gérardem Ourym, jehož
každý nový film překonal úspěch předchozího. Filmy SMOLAŘ, VELKÝ FLÁM, POŠETILOST MOCNÝCH, ale hlavně DOBRODRUŽSTVÍ RABÍNA JÁKOBA se staly
vrcholem jeho kariéry.
Působil také v divadle a hra OSKAR, která získala i filmovou podobu, se v jeho podání hrála po
několik desítek sezón. V roce 1980 dostal čestného Césara za celoživotní
dílo.
Zdeněk Troška
Je jedním z nejkontroverznější postav českého filmu.
Pochází z jižních Čech a tento kraj s oblibou ukazuje ve většině svých
filmů. Režii studoval na pražské FAMU
a také ve francouzském Lycée Carnot v Dijonu.
Jeho tvorba je
každoročně terčem kritiky celé řady filmových odborníků. Mnoho odpůrců si
získal také svými negativními výroky na adresu jiných režisérů (třeba Jana Hřebejka) a dokonce i úspěšných
zahraničních filmů (jako jeden z mála otevřeně kritizoval Jacksonova PÁNA PRSTENŮ). Jedno mu, ovšem nelze
upřít. Dokáže své filmy prodat a do svých projektů zlákat přední tváře českého
showbyznysu (a to nejen herce, ale i zpěváky a moderátory).
Na začátku 80. let debutoval snímkem BOTA JMÉNEM MELICHAR. Do diváckého povědomí se ale zapsal především
díky nesmírně úspěšné trilogii letních komedií SLUNCE, SENO... Následně natočil pohádku O PRINCEZNĚ JASNĚNCE A LÉTAJÍCÍM ŠEVCI. Od 90. let se celkově jeho
tvorba zaměřila zejména na pohádkový žánr (PRINCEZNA
ZE MLEJNA, Z PEKLA ŠTĚSTÍ...).
Jan Hřebejk
Narodil se
v Praze. Po dokončení Akademického gymnázia ve Štěpánské zamířil na FAMU kde
studoval obor scénárista, dramaturg. Už během studií na konci 80. let
zrežíroval ve vlastní produkci dva krátkometrážní snímky CO VŠECHNO CHCETE VĚDĚT O SEXU A BOJÍTE SE TO PROŽÍT a L.P. 1948
Zlom v jeho kariéře však
znamenal až rok 1993, kdy jako režisér natočil svůj první celovečerní snímek ŠAKALÍ LÉTA, který se stal
nejúspěšnějším filmem roku a Hřebejkovi vynesl Českého lva. Dalším úspěchem
byla trojice povídek pro televizní cyklus BAKALÁŘI,
za nějž získal několik dalších prestižních ocenění.
S koncem 90. let pak přichází
nejúspěšnější období Hřebejkovy tvorby.
Ve spolupráci se scénáristou Jarchovským a producentem Ondřejem
Trojanem natáčí divácky velice ceněnou smutnou retro-komedii PELÍŠKY. O rok později představuje svůj
asi nejlepší snímek MUSÍME SI POMÁHAT,
ve kterém dvojice manželů (B. Polívka
a A. Šišková) ukrývá za 2. světové
války židovského uprchlíka. Film získal celkem 6 Českých lvů a dokonce
nominaci na OSCARA. Podobně úspěšná byla i další retro-komedie, tentokrát
z 80. let PUPENDO.
Žádné komentáře:
Okomentovat